Nahoru

5 věcí, které jste možná nevěděli o úsměvu (a smíchu!)

Některé věci jste o smíchu možná vůbec netušili!

Smích, jakožto univerzální forma komunikace, nás provází napříč celým životem a to především když máme z něčeho radost, když se nám něco podaří nebo když vidíme něco milého. Chceme-li komunikovat s člověkem z druhého konce světa, který mluví zcela jiným jazykem, může nám úsměv pomoci v navázání kontaktu. Pro lidstvo má tudíž takový úsměv obrovský význam. Jsou ale věci, které jste o něm možná vůbec nevěděli!:)

1) Smích je nakažlivý

Smějící se žena u Pisy

Určitě znáte rčení “Smějte se a celý svět se bude smát s Vámi”, které je opravdu více než trefné. Smích je totiž opravdu nakažlivý. Dokazuje to výzkum provedený nadací Wellcome Trust, který se zabýval nakažlivostí smíchu z něhož vyplynulo, že smích není nakažlivý pouze kvůli tomu, že mozek vstřebá a napodobí mimiku a gesta toho, kdo se směje, ale také kvůli tomu, že reaguje na samotné emotivní zvuky smíchu. 

Dobrovolníkům byla puštěna celá řada emotivních zvuků jako například smích, utěšování, křik, fandění či žvýkání, při nichž byla snímána aktivita jejich mozku. Všechny tyto zvuky vyvolaly určité reakce z nichž nejsilnější byla právě u smíchu. Tento zvuk vyvolal u posluchačů úsměv či dokonce smích. Hlasitým smíchem je tedy poměrně snadno možné naladit ostatní na svou vlnu:) 

2) Smích?Přejde.

Smějící se skupina dětí

To, že je smích nakažlivý a nemusí to vždy nutně znamenat plus, dokazuje událost  z roku 1962 kdy se v Tanzánii začala šířit nevysvětlitelná epidemie smíchu. Trojice dívek se zde smály jednomu vtipu tak dlouho, až se smích rozšířil po celé škole a více než polovina všech studentů se nedokázala přestat smát. Takovýto stav trval dlouhé týdny a škola musela být uzavřena. Hovoříme opravdu o epidemii, jelikož smích se rozšířil i mimo zdi školy až do přilehlých vesnic a nedalekého města. Celá situace vyvrcholila více než tisícovkou nakažených žáků a zavřením neuvěřitelných 14 škol! Do té doby, než epidemie smíchu odezněla, upadly některé z dětí dokonce do mdlob. Takové neustálé a neudržitelné záchvaty smíchu totiž znamenají obrovskou zátěž organismu. Zasmát se pořádně od srdce je skvělé, někdy bychom se ale měli mít před smíchem prostě na pozoru:)

3) Je to dřina

Usmívající se sportující slečna

Věděli jste, že smích může dokonce pomoci s hubnutím? Dle výzkumu britské bioložky a psychiatričky , pokud se člověk hodinu směje při zábavném pořadu v televizi, je to stejné, jako by strávil hodinu rychlou chůzí.

⁠Revizí několika desítek studií zjistila, že nejintenzivnější forma smíchu může spálit až 120 kilokalorií za hodinu. A velkou výhodou je, že při silném smíchu dochází k posilování břicha. Takže jen do toho, smějte se!:)⁠ Na hubnutí však pouhý smích bohužel ale stačit nebude.Na to, abychom shodili jediné kilo naší váhy bychom se museli řehtat nepřetržitě asi čtyřiadvacet hodin.

4) Smích léčí

Lék jménem smích

Mnohé výzkumy dokazují nesčetně mnoho blahodárných účinků, které má smích na naše zdraví. Nejenže procvičuje svaly, ale také zlepšuje funkci krevních cév, zvyšuje průtok krve, zlepšuje imunitu, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, pomáhá zlepšit spánek a také zvyšuje odolnost proti bolesti. Pozitivní vliv má samozřejmě i na naši psychiku jelikož snižuje koncentraci stresových hormonů v našem těle, zahání úzkost a napětí a posiluje paměť. Jako lék ordinoval smích svým pacientům již Hippokratés především jako prostředek k posilování plic. O léčebné účinky smíchu se začal v minulém století zajímat také americký novinář Norman Cousis, kterému byla diagnostikovaná Bechtěrovova nemoc a smíchem zaháněl bolesti. Dnes má léčba smíchem odborný název geloterapie a v USA nalezneme celé nemocnice, které se na terapii smíchem specializují. 

Smích je opravdu ten nejlepší lék!

5) Úplně první výraz

Usmívající se batole

Lékaři pozorují něco jako úsměv na ultrazvuku již ve třetím trimestru. Bývá tomu tak většinou ve chvílích, kdy dítě v bříšku usíná nebo se naopak probouzí. Takovémuto úsměvu říkáme nesociální úsměv, tedy úsměv bez vnější příčiny. Prvním vědomým úsměvem reaguje miminko na své okolí někdy mezi čtvrtým až osmým týdnem života. Děti se pak usmějí v průměru až třistakrát za den! My dospělí se naproti tomu smějeme mnohem méně, zhruba patnáctkrát! Smějme se více:-)

Máte nějaký dotaz?

Využijte naši poradnu a rychle získáte odborný názor na své otázky a problémy. Odpovíme vám na cokoliv, co vás zajímá.